Starzlachklamm 20 / 21.2.

Je pátek odpoledne, počasí předpovídají dobré, máme volný víkend, a tak opět vyrážíme. V Semilech nabíráme ještě Míru a pádíme do Německa na mixy.

Ráno hurá do jeskyně, dáme si všichni super mixík  M6+ na rozlez a jdeme každý na tu svoji cestičku. Já jdu nacvakat expresky do Pray for Power M13, což je nejtěžší cesta zde. Míra nalézá do Big city life M11/12 a Jíťa do neznámé cesty, o které si myslíme, že je okolo M10+.

Pro mě je Power zatím moc vytrvalostní a Mírovi Big taky nejde. Nalézám do Jitčiny cesty a docela to jde, padám ale ve výlezu se zmrzlým drnem trávy. Na druhý pokus cestu přelézám, klasu bych typoval podle těch ostatních okolo M11. Jítě s Mírou to zatím nejde, tak nalézáme do jiné. Dole pěkný převis a výlez do glazury přecházející v rampouch. V OS vyletím z glazury, ale na druhý to pouští, řekl bych tak okolo M8+.Rychle se stmívá, tak se vracíme k autu. Klasika: večeře, svařáček a jde se spát.



Ráno -6C, přibylo asi pět cenťáků prašánku, snídaně a jde se opět do jeskyně. Po ránu něco jednoduššího. Nalézám do převisu, ze kterého se musí přepadnout do visícího rampouchu. Docela boj, ale OS je tam, tak asi M7/8.

Jíťa dává hned vedle M8+ a dolézá s  totálně zmrzlýma rukama. Míra začíná opatrně v M6+ a s Jíťou jdou do včerejšího restíku. Kroky jdou, ale nějak natéká.

Přichází pár lezců, tak super - alespoň konečně budeme vědět, co je to za cesty. Jeden z nich je i autorem několika cest. S klasou nám moc neporadí a že prý tu má i projekt, ale moc mu to nejde a už ho ani moc nezkouší. Aha - to je to, co jsem včera přelezl. Tak promiň, říkám, ale nějak to neřeší. Prozkoumají, v čem a s čím to lezeme - boty Saltic, cepíny Raveltik -všechno česká výroba. Hm, tipovali Black Diamond. Přelézám vedle ještě zajímavý převislý kout, ale až druhým pokusem, v prvním jsem skončil padesát cenťáků hlavou od země. Klasa okolo M10. Jíťa dává ještě visící rampouch za M7/8 a Míra glazurku za M8+. Ještě musíme vycvakat expresky, co nám zbyly ze včerejška, a valíme zas 700 kiláků domů.

As it is Friday, the weather is supposed to be good and they have free weekend, Jitka and Luboš pick up their friend Míra and return to Germany to have some mixed climbing. As a warm up they begin with a M6+ and then each of them ges toc limb on his or her own. Luboš goes for Pray for Power M13, the hardest route here. Míra starts with Big city life M11/12 and Jíťa tries an unknown route which is about M10+. 

For Luboš Power is too much about persistence and Míra is not successful, neither. Luboš goes to Jitka's route and climbs it at the second attempt after one fall, the difficulty approximately M11. Jítka and Míra are not very successful here, so they start a new one with a nice overhang and climb to the thin ice from which exactly Luboš falls in his first attempt. The second one, however, is successful - M8+. 

On the next day it is about 6 degrees below zero and some new snow had fallen at night. Luboš starts the morning with climbing a M7/8.

Jíťa climbs M8+ right next to him and finishes despite having frozen hands. Míra starts with a M6+ and together with Jíťa returns to their unsuccessful climb from yesterday - which unfortunately remains unsuccessful.

Several native climbers come, one of them being the author of some routes. He says that he has a project there which he cannot climb and they find out that it is the very climb Luboš did the day before. They also have a look at the Czech's equipment (shoes and ice axes) and are surprised to find out thet it is made in Czech Republic (Saltic and Raveltic).  

Luboš than tries an interesting overhanging corner M10, Jitka does an icicle - M7/8 and Míra a thin ice M8+. After removing their quicks they can go their 700 km home.